Další... (rozcestník)
Shrnutí dosavadního
V kapitolách o WTC7 a Dvojčatech a v menší míře i v dalších, byla předložena konkrétní, do značné míry přímo fyzická, evidence o tom, že oficiální příběh 11. září je zcela vylhaný. Neznáme pádnější důkazy. Vlastně i jediný z nich by stačil k vyvrácení oficiálního mýtu.
Důkazní materiál (např. videa pádů), z nějž toto vyvrácení přímo vyplývá, lze přitom sotva zpochybnit už proto, že ho veřejnosti vesměs poskytly ty samé sdělovací prostředky, které onen mylný oficiální výklad už téměř dvě desetiletí šíří i brání.
Proto výše zmíněnými kapitolami pokládáme náš hlavní závěr o tom, že oficiální teorie je lež (jako tři věže), za prokázaný. Skupinka jakkoli zavilých arabských sebevražených teroristů rozhodně nemohla uskutečnit to, co se 11. září 2001 na severovýchodním pobřeží stalo.
Pokud tento závěr odmítáte přijmout, po červené pilulce jste zvědavě sáhli, pak ale odmítli její požití a spokojeně trávíte modrou. Je to na Vás. Přidržujete-li se snad předsudků typu „to přece nemůže být pravda“, vězte, že se v historii (např. válek posledních sta let) staly obdobně hrozivé věci nebo i strašlivější (ač možná ne takto záludné). Už jsme si na ně zvykli. Máte jedinečnou možnost pozorovat na sobě platnost starého hesla o nesnadnosti vymanit se ze lži tisíckrát opakované (která se věru nikdy „pravdou“ nestane) a v šokujících přímých přenosech takřka hypnoticky vpálené do vědomí obrovského množství lidí. Umění propagandy a manipulace davů vskutku nezůstalo stát u díla Bernaysova. To, o čem se někdejším nacistickým a dalším totalitním propagandistům ani nesnilo - přestože už oni věděli, že „masy lidí uvěří lži o to snadněji, čím větší je její rozměr“ a filmový průmysl byl odvětvím, na nějž spoléhali - to se velkolepě podařilo v „land of the free“. Tyčí se to teď jako milník, nebo spíš velký pyroklastický mrak, nad bránou do 21. století. Je to výzva pro každého jednotlivce, že se nemůže spoléhat na systém, který by mu pravdu nebo „blaho“ servíroval bez námahy zvenku. To, že jsme nebyli dostatečně bdělí zaplatilo životem a utrpením už obrovské množstvá lidí. Nelze snad lépe uctít přímé oběti této katastofy i oběti hrůz skrze ní vyvolaných, než být si této výzvy vědomi. To si žádá odvahu a aktivitu symbolizovanou červenou pilulkou. 11. září se nám s ní nabízí jako příležitost.
Pozn.: Je zřejmé, že leckteré v předchozích kapitolách uváděné důkazy budou srozumitelné především čtenářům technicky či přírodovědně vzdělaným, kteří například dobře rozumí pojmu „volný pád“ (a nepokládají ho, jako prof. Wald, za pouhý „vzoreček“). Další by jistě uvítali spíše důkazy jiného druhu, např. „věrohodná svědectví“, nejlépe „vyzrazení zevnitř“ (whistleblowing). Uvědomme si ovšem, že i kdyby se nakrásně našel mezi skutečnými teroristy (odborníky na speciální operace) někdo, kdo by chtěl mluvit - bylo by možné relativně snadno znevěrohodnit pravdivost takové výpovědi i integritu samotného svědka, kromě toho, že mu lze zabránit v jejím doručení. Proto zde upřednostňujeme právě důkazy založené na neosobních ověřitelných faktech. Ani osobním svědectvím se ale nevyhýbáme – viz třeba podkapitola whistlebloweři.
Některé další indicie a důkazy
Osobní svědectví
Zajímá-li Vás téma 11. září a tajné služby, doporučujeme stejnojmennou knížku Mojmíra Babáčka.