Další indicie a důkazy o nesprávnosti oficiálního výkladu
Burzovní obchody: sázky na teroristy
Těsně před úterkem 11. září 2001, především v pátek 6. a také v pondělí 10., zaznamenaly burzy v USA naprosto neobvyklý nárůst spekulativních transakcí, které se následkem teroristických událostí bohatě vyplatily.
Jednalo se především o sázení na pokles akcií (tzv. put opce) významných společností, které pak skutečně následkem útoků zaznamenaly značnou ztrátu. Šlo o dvě letecké společnosti (American Airlines a United Airlines, jejichž letadla pak platila za zbraně únosců) a dále významné pojišťovací společnosti, které po útocích musely vyplácet velké sumy v důsledku způsobených lidských i materiálních katastrof.
Vedle toho byl ovšem zaznamenán také výrazný nárůst sázek na zvýšení hodnoty (call opce) společností zbrojních (Raytheon - vyrábí např. rakety Patriot a Tomahawk, elektronické armádní systémy aj.; nákup jeho call opcí vzrostl těsně před 11. zářím 6-ti násobně).
Na tyto podezřelé obchody upozornila krátce po 11. září řada významných institucí (kromě finančních zpravodajců amerických m.j. i Izraelský Mezinárodní politický ústav pro boj s terorismem - zpráva z 21. září 2001)
Jelikož jsou tyto výkyvy natolik razantní, že je v žádném případě nelze chápat jako běžné fluktuace a nejsou známy ani žádné oficiální zprávy, které by je ospravedlňovaly, ukazují všechny tyto zprávy na zřejmé předchozí znalosti spekulujících finančních ochodníků (tzv. insider trading, který je pochopitelně zakázán a trestně stíhán).
Bylo např. zjištěno, že v několika málo dnech před teroristickými útoky vzrostl počet sázek na pokles kurzu United Airlines na nevídaný 285-násobek dosavadní průměrné hodnoty. Když byla burza po útocích znovu otevřena, akcie UA byly zhruba ve 40% propadu.
Na základě statistického vyhodnocení burzovních pohybů bylo konstatováno, že jde o „Nejzřetelnější případ předběžné znalosti (insider tradingu), který byl kdy pozorován.“
SEC (Securities and Exchange Commision) zodpovědná za dohled nad burzou nejprve zakázala zveřejňování jakýchkoli prodrobností m.j. jmen obchodníků a veškeré dotazy na probíhající vyšetřování byly následně ponechány bez jakékoli odpovědi.
Zpráva vyšetřovací komise (vydaná 2004) k tématu uvádí: „Další vyšetřování ukázalo, že obchody nemají nic společného s 11. zářím. Např. jeden investor se sídlem v USA, u nějž vůbec nelze uvažovat o vazbách na Al-Kaidu, nakoupil 95% všech put opcí obchodovaných 6. září." A zpráva uzavírá, že pátrání SEC a FBI prý ukazují, že dotyčné obchody je třeba pokládat za „nevinné“.
To naprosto odporuje zjištěním dalších insitucí. Vyšetřování těchto obchodů vedla např. Německá centrální banka (Deutsche Bundesbank). Její prezident Ernst Welteke se ohledně zjištěných skutečností vyjádřil, že jde o „takřka nevyvratitelný důkaz o insider tradingu“ a dodal: „To, co jsme našli, nás ujišťuje o tom, že z této tragédie se pokoušeli profitovat lidé, kteří museli být ve spojení s teroristy.“
S těmito závěry se shoduje také studie ekonomů z curyšsské univerzity a řada dalších badatelů, která prozkoumala tyto burzovní pohyby. Aktualizovaný přehled těchto pátrání: viz článek Larse Schalla
Když David Callahan, šéfredaktor časopisu SmartCEO, požadoval na základě zákona o svobodném přístupu k informacím po vydání Zprávy vyšetřovací komise od SEC podrobnosti o jejích zjištěních, obdržel od dohledové komise odpověď: „Byla nám [tj. SEC] dána rada, abychom zničili veškeré záznamy potenciálně související s odpovědí, kterou požadujete. Proto žádné údaje pro tuto Vámi požadovanou odpověď nemáme.“ Od koho zmíněná „rada“ pocházela ani jména spekulujících obchodníků, kteří transakce prováděli, dodnes nebylo odhaleno.
Faksimili této odpovědi i mnohé další informace a odkazy lze najít v knize Marc Gaffney: Black 9/11. Money, Motive and Technology..