Přihlásit se / Registrovat
911 aneb červená pilulka 11. září 2001 Emergency

obsah

Budova 7 - Sedmileté pátrání

Závěr NIST: Teplotní roztažnost a shozený průvlak

Budova 7 - Sedmileté pátrání

Média, vyšetřovací komise i týmy odborníků se nás zajisté snažily „nevhodných“ úvah o záměrném zničení Budovy 7 ušetřit. Média především tím, že do nesčetněkrát opakovaných zpravodajských smyček událostí inkriminovaného dne „neuvěřitelné“ (Rather) záběry pádu WTC 7 nezařazovala. Vyšetřovací komise tím, že se ve své závěrečné zprávě o této budově ani slovem nezmínila.

Odborníci (sledovaní částí zainteresované veřejnosti) se ovšem museli pustit do úkolu - jak se ukázalo nesnadného (ba neproveditelného) - vysvětlit totální zřícení WTC 7 na základě přijatelných příčin, tedy především požáru.

V prvních letech zkoumání odborné týmy nedovedly v podstatě vymyslet nic, co by mohlo mít jakous takous věrohodnost. Samotná FEMA zpráva ohledně hledané příčiny kolapsu uvádí:

„Naše nejlepší hypotéza má jen malou pravděpodobnost výskytu...“///„The best hypothesis has only a low probability of occurrence“ /// (FEMA 403, kap. 5)

Odborníci kroutili hlavami nad záhadnými troskami ocelových nosníků, které byly v některých případech „děravé jak ementál“, nevídaně sulfidizované nebo ztenčené na ostří žiletky. (FEMA, Apendix C) V NYTimes označili fyzikové tento nevídaný fenomén za „asi největší mystérium ze všech“.

To byla prvotní zjištění, která měla být následována důkladnějšími a obsáhlejšími analýzami. K těm už ovšem nedošlo. Veškerá ocel z trosek WTC 7 byla kvapně prodána a recyklována. Exkluzivní důkazní materiál ohledně historicky bezprecedentního kolapsu výškové budovy s ocelovou konstrukcí byl téměř kompletně zničen. Pro další analýzy zbyl jediný malý kousek nosníku.

Aniž by si NIST, který po FEMA převzal vědecké vyšetřování, stěžoval na toto bezprecedentní porušení standardních vyšetřovacích procedur, pustili se jeho odborníci o to více do virtuálního modelování požáru a dynamiky kolapsu na počítačích. Dotazován v roce 2006 ohledně příčiny kolapsu, odpovídá vedoucí týmu S. Sunder (pro NY Magazin) ještě: „Po pravdě řečeno, opravdu nevím. Máme potíže s tím, abychom budově č.7 nějak porozuměli.“

Závěr NIST: Teplotní roztažnost a shozený průvlak

Teprve v roce 2008 NIST (po 7 letech od události!) konečně oznámil svůj rozhodující „objev“:

Příčinou kolapsu nebylo ani poškození budovy troskami, ani snad nějaké požárně kritické (uvažovalo se o dieselových generátorech) nebo konstrukční (vztyčení nad elektrickou rozvodnou) zvláštnosti budovy, ale byla jí výhradně teplotní roztažnost oceli, která v souvislosti s požárním zahřátím stropních nosníků 13. patra posunula průvlak ukotvený na sloupu č.79 do té míry, že z tohoto sloupu sklouzl, a řetězovým šířením této statické poruchy došlo potom ke „globálnímu kolapsu“ budovy.

Situaci znázorňuje následující obrázek:

obr.pudorys2

Dříve než prozkoumáme opodstatněnost tohoto závěru, podívejme se ještě na paralelní mediální pokus, vypořádat se s pochybovači. Ve stejném roce (2008), jen několik týdnů před vydáním Zprávy NIST odvysílala BBC v rámci své konspirační série (Conspiracy files) epizodu Třetí věž (Third Tower), kde se „konspiračním úvahám“ pokusila učinit přítrž právě i s pomocí výzkumníků NISTu.

navigace k dalsim kapitolam
Pro vkládání komentářů je třeba se přihlásit.
© L.P.