Pentagon: debata/debunking

Co zasáhlo Pentagon? Byl to Boeing 757?

Tato otázka byla položena už v samých počátcích kritiky oficiálního 911-příbehu Thierry Meyssanem (v jeho knize Velký podvod).

Mazzuccův dokument ukazuje důvody, proč řada kritiků oficiálního podání pochybovala a leckteří dodnes pochybují o tom, že to byl opravdu oficiálně uváděný Boeing 757, co narazilo do budovy Pentagonu.

• Očitá svědectví se liší v uvedení typu letadla (velké / malé) i pozorované dráhy jeho nalétávání na Pentagon.
• FBI okamžitě po incidentu zabavila veškeré videozáznamy a po řadu let je odmítala zveřejnit. Nakonec (2006) poskytla pouze nezřetelné záběry ze dvou blízko sebe postavených kamer. Ty sice ukazují něco, co by mohlo být letadlo, podrobná Mazzuccem citovaná synchronní analýza ovšem odhalila, že jeden ze záznamů byl upraven v klíčovém místě. Proč?
• Podobné otazníky vzbuzují i neobvykle neúplné informace o černých skříňkách.
• A především: Poškození budovy a podoba nalezených trosek - jak se aspoň jeví - neodpovídá předpokládanému účinku narážejícího dopravního letadla.

Jedná se ovšem spíše o indicie a náznaky, které nejsou přesvědčivé pro všechny. Respektovaná část kritiků oficiální verze (Scientists for 9/11 Truth a AaE), která se snažila kriticky prozkoumat alternativní možnosti (střela, malé letadlo, výbušniny uvnitř) v posledních letech razí stanovisko, podepřené četnými články, že oficiální tvrzení o Boeingu 757 je v případě Pentagonu (avšak jenom tam) možné uznat a naopak pro alternativy chybí přesvědčivé důkazy. K hlavním argumentům patří velký počet postupně shromážděných svědectví hovořících o nalétávajícím velkém dopravním letadle i dráha vyznačená sraženými stožáry lamp, jejíž směr je konzistentní s koridorem poškození ve třech vnějších prstencích Pentagonu. Kontroverze ovšem i po výzvách ke konsenzu, jako je tato (J. Wyndham, en), přetrvává. A je třeba připustit, že Mazzuccovým dokumentem vyslovené kritické otázky dosud uspokojivě zodpovězeny nebyly.

Několik obrázků pro ilustraci:

Vpravo: Otvor údajně proražený nosem/trupem letadla ve výstupní zdi prostředního prstence Pentagonu (C-ring). Trup Boeingu 757 (resp. jeho trosky) musely předtím překonat prstence E a D a vstupní zeď prstence C, včetně zástupu železobetonových sloupů (obr. níže). Je to reálné?

S množstvím postupně nasbíraných a do značné míry protichůdných svědectví se situace stala dosti nepřehlednou. Konsenzuální panel, v této věci dosud žádné stanovisko nevydal.

Ani já nejsem s to zde jasný závěr vyslovit. Dost možná zde byla ve hře kombinace faktorů. Lživost oficiálního podání je dostatečně zřetelná z událostí v New Yorku. Ohledně pravdy o 11. září nemusí být tolik důležité, JAKÝ STROJ poškodil Pentagon a zabil zdejších 140 lidí, ale KDO tento stroj a celou operaci řídil a zajišťoval její hladký průběh.

Sestupná kruhová otáčka

K podivným okolnostem nárazu patří i onen „zbytečný“, riskantní a nesmírně obtížný manévr ve finální části letu, tj. kruhový sestup ve vysoké rychlosti, který se profesionálním pilotům s ohledem na daný typ stroje jeví na hranici zázraku. Tím spíš, že údajný pilot Hani Hanjour nebyl schopen náležitě ovládat ani malé jednomotorové letadlo.

Holandská televize sice provedla test v leteckém simulátoru, při němž nezkušený pilot po kruhové otáčce bok budovy zasáhl. Když však další badatelé přistoupili k nové simulaci, při níž zvýšili rychlost tak, aby odpovídala radarovým datům letu 77, úkol po mnoha marných pokusech uznal za takřka neproveditelný i přítomný letecký instruktor.

Vedle toho, že Pentagon zřejmě opravdu zasáhl Boeing 757 se dnes většina kritiků oficiálního výkladu tedy do značné míry shoduje i v tom, že letadlo jen sotva mohlo být řízeno pilotem sedícím v kabině.

Selhání obrany